Romano drom 2016

Letní školu Romano drom zakončily úspěšné koncerty ve třech městech šluknovského regionu: 60 romských dětí z České a Slovenské republiky prožilo v rámci letní školy Romano drom dva inspirativní týdny plné hudby a tance pod vedením Idy Kelarové, jejího uměleckého týmu a hudebníků České filharmonie. V letošním roce se projekt uskutečnil v termínu 30. 7. – 13. 8. 2016 na Šluknovsku. Jeho cílem bylo především naučit děti, že talent nestačí, že je potřeba ho rozvíjet a pracovat na sobě. Fotogalerie z letní školy Romano drom a koncertů si můžete prohlédnout zde

Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.

Ida Kelarová připravovala se svým týmem letní školu Romano drom už od ledna (Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.)

Ida Kelarová připravila letní školu Romano drom ve spolupráci se svým uměleckým a organizačním týmem MIRET, z. s. a Českou filharmonií. Letní škola Romano drom (v překladu Romská cesta) je určená pro vybrané talentované romské děti ve věku 13 – 19 let ze sociálně slabých rodin, vyloučených lokalit, romských osad a ghett z České i Slovenské republiky. Tyto děti během dvou týdnů poznávaly sebe, svou identitu a tradice, ze kterých vycházejí, a zároveň společně vytvářely něco krásného a silného.

Ida Kelarová na závěr letní školy poděkovala dětem za jejich usilovnou práci: Děkuji vám, naše milé děti. Děkuji za vaši pokoru, úctu k nám všem, za to že si uvědomujete svoji zodpovědnost samy za sebe, za vše, co jste objevily ve svých nitrech a předaly na koncertech dál. Všem se vám klaním. Ušly jste společně kus cesty. Byl to opět nadlidský úkol, ale to je MIRET. Romská cesta (Romano drom) je trnitá. Je i bolavá, ale i plná radosti, lásky, pokory a života. Pevně věřím, že to vše, co společně prožíváme, tvoříme a budujeme má obrovský význam.“

V letošním roce se letní školy Romano drom zúčastnilo 60 dětí, které byly vybrány po celé České a Slovenské republice během březnových a dubnových konkurzů. Do Jiřetína pod Jedlovou děti přijely z těchto míst: Košice-Šaca, Rankovce, Geľnica, Bardejov-Poštárka, Lenartov, Stará Lubovňa, Veľká Lomnica, Poltár, Lučenec, Liptovský Mikuláš, Žilina, Bratislava, Vsetín, Přerov, Vápenné, Brno, Olomouc, Vysoké Mýto, Chrudim, Luže, Hrochův Týnec, Čankovice, Hradec Králové, Náchod, Praha, Trmice, Jablonec nad Nisou, Varndsdorf.

Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.

Důležitou součástí letní školy byl sborový zpěv. Děti na sobě pracovaly a učily se písně, které byly součástí repertoáru koncertů. Jan Dužda (uprostřed), asistent Idy Kelarové, se účastnil nácviků i zkoušek s filharmoniky  (Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.)

Děti na sobě velmi tvrdě pracují a jako Romové na sobě musejí pracovat dvakrát více než děti neromské. Učíme je, že jako Romové mohou být nejen oceněni, ale i přijati společností. Získávají tak sebedůvěru, která je důležitá pro jejich osobní růst. Zároveň motivují i další děti, své vrstevníky. Záleží nám na tom, abychom tvořili vzory, které dětem chybí. A těmi vzory už dnes Čhavorenge jsou,“ říká Ida Kelarová.

Ida Kelarová a její umělecký tým na letní škole předaly dětem pevné základy, na kterých mohou dále stavět a dál se rozvíjet. Pro děti vytvořili bohatý vzdělávací program, aby je podporovali v jejich osobním a uměleckém růstu.

Motivujeme děti k tomu, aby si uvědomovaly, že v dnešní době mají více možností, než měli jejich rodiče, těchto možností využily a vážily si jich, i příležitostí, které dostaly. Svou práci děláme pravdivě a celým srdcem, protože nám záleží na tom, aby romské děti v této nastoupené cestě dále pokračovaly. A i když se nám nepodaří namotivovat všechny děti ke vzdělání, staráme se o to, aby si vybudovaly lepší život, než se podařilo jejich rodičům. Chceme, aby byli všichni v dospělosti soběstační, zakládali funkční rodiny, a mohli se tak stát dobrými rodiči. Aby romské děti uspěly, musejí na sobě opravdu tvrdě a intenzivně pracovat,“ říká Ida Kelarová.

Díky Idě Kelarové a její neúnavné práci byl pro děti celý program hrazený z grantu Erasmus+. Projekt podpořilo i Velvyslanectví USA v Praze.

Jak Romano drom 2016 probíhal?

Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.

Za dětmi přijel na letní školu Petr Torák (Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.)

Zúčastněné děti a mladí lidé měli možnost potkat se s romskými i neromskými odborníky z různých oborů. Součástí letní školy byly i specializované workshopy zaměřené na romskou historii, kulturní tradice a současné problémy každodenního života. Přednášky mladých úspěšných Romů se zúčastnil mimo jiné i Petr Torák, romský policista žijící ve Velké Británii, kterého za jeho práci ocenila i britská královna Alžběta II. Své dojmy z letní školy Romano drom shrnul takto: „Chtěl bych vám touto cestou poděkovat za pozvání, byla to pro mě nezapomenutelná zkušenost. To, co pro ty děti děláte, je úžasné. A slyšet ty děti zpívat v doprovodu filharmoniků bylo strasně krásný.“

Sborový zpěv pod vedením Idy Kelarové, tradiční romský tanec s Otou Bundou a Libuškou Bachratou byly pro některé z dětí novou zkušeností. Od Michala Mižigára se pak dozvěděly mnohé o romských tradicích a historii, poznaly tak blíže romskou kulturu, svou identitu a kořeny, z nichž vycházejí. V Památný den romského holocaustu se děti zúčastnily nejen přednášky, ale také pietního shromáždění k uctění obětí holocaustu, a to za osobní účasti jiřetínského faráře Pavla Koudelky.

"Včera večer jsme vzdali úctu a vzpomněli na oběti cikánského tábora v Osvětimi, kde v noci z 2. na 3. srpna 1944 v plynových komorách zemřelo skoro 3 000 Romů a Sintů. V rámci pietního aktu proběhla přednáška o romském holokaustu (samurdaripen) a mše za zemřelé oběti." (Foto: archiv MIRET, z. s.)

„Včera večer jsme vzdali úctu a vzpomněli na oběti cikánského tábora v Osvětimi, kde v noci z 2. na 3. srpna 1944 v plynových komorách zemřelo skoro 3 000 Romů a Sintů. V rámci pietního aktu proběhla přednáška o romském holokaustu (samurdaripen) a mše za zemřelé oběti.“ (Foto: archiv MIRET, z. s.)

Boženka Balážová, jedna z účastnic letní školy, o tomto večeru napsala: „Byla to přednáška o Romech asi před 80 lety. Mižu mluvil o tom, jak to měli těžké, a co se jim dělo. Velmi se mě to dotklo. Vzpomněla jsem si na to, jak jsme měli před několika lety koncert v Hodoníně u Kunštátu. Měla jsem pocit, jako bych tam zase byla, když začal Oto zpívat písničku Aušvicate. Hlavou mi prolétla spousta myšlenek a nemohla jsem se udržet a plakala jsem. Vžila jsem se do toho a neuměla jsem si představit, že by se to stalo mně, že by mi sebrali mou rodinu a já bych se dívala, jak trpí, pláčou, křičí a volají o pomoc. A každý by se jen díval, protože by s tím nikdo nemohl nic dělat.“

Důležitou součástí programu byla také hra zvaná Hledání pokladu, při náročných úkolech, které byly součástí této zážitkové hry, děti překonávaly samy sebe a učily se pracovat jako semknutý celek, jako jedna duše a jedno tělo. Júlia z Bratislavy napsala o nejsilnějším momentu Hledání pokladu:

Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.

Součástí letní školy byla i zážitková aktivita Hledání pokladu (Foto: © Oto Bunda, archiv MIRET, z. s.)

„Pokračovali jsme dál a přišla ta nešťatná osmá zastávka. Ke splnění úkolu jsme potřebovali napsat dopis o svém strachu, který v životě máme. Chyběly nám papíry i pera, a tak jsme se pustili do náročneho hledání. Abychom splnili úkol i za těchto nečekaných podmínek a mohli se posunout s čistým svědomím dál, přišel po neúspěšném hledání čas na plán B. Tak jsme se sesedli do kruhu na zem a každý měl nahlas říct něco o svém strachu. Byl to pro mě nejkrásnější moment z celého hledání pokladu. Seděli jsme v tichosti a pokorně poslouchali jeden druhého. Potom jsme si natrhali obálky z předešlých úkolů na 60 kousků a každý napsal hlínou nebo popelem jedno slovo, které představuje největší strach. Z kamenů jsme na těchto požmoulaných papírcích postavili mohylu, a tak jsme splnili vše, co jsme měli.“

Pro účastníky letní školy byly připravené i další zážitkově-pedagogické a vzdělávací aktivity. Lekce angličtiny vedla zkušená lektorka a americká zpěvačka žijící na Slovensku, Jody Winchester. Díky Martinu Fogo Halászovi, zakladateli bratislavské Academie Universum, se děti blíže seznámily s capoeirou. Součástí programu letní školy byly také divadelní workshopy s Annou Petrželkovou a Tomášem Davidem, zážitkově-pedagogické hry pod vedením Dana Pokorného a Júlie Šimek, hodiny jógy s Hankou Koníčkovou, práce s dechem pod vedením Idy Kelarové, objevování noční oblohy s Josefem Kvasničákem, mediální workshop, objevování přírody nebo workshop právní gramotnosti. Děti si rozšiřovaly své znalosti a schopnosti v těchto, ale i dalších oblastech.

Koncerty v Novém Boru, Rumburku a Děčíně

Foto: © Jan Brož, archiv MIRET, z. s.

Díky letní škole Romano drom se na jednom pódiu potkávají akademičtí filharmonici, členové jednoho z nejprestižnějších světových orchestrů, a talentované romské děti z vyloučených lokalit, ghett a osad (Foto: © Jan Brož, archiv MIRET, z. s.)

Význam a naprostou mimořádnost projektu si uvědomuje také Česká filharmonie, jejíž hudebníci na koncertech doprovodili romský dětský pěvecký sbor Čhavorenge a pro děti připravili hravé hudební workshopy. Česká filharmonie se do projektu zapojila už potřetí. Členka České filharmonie Jitka Kokšová napsala o letní škole a spolupráci s Idou Kelarovou a romskými dětmi toto:

„Romano drom – romská cesta. I pro mne to byla cesta, cesta plná okamžiků, na které se nezapomíná. Této akce jsem se účastnila již podruhé. Zanechala v mé duši krásné a někdy i neveselé zážitky. Děti byly skvěle připravené týdenním drilem a my spolu s mými kolegy jsme už jen celé akci dali pomyslnou třešničku na dortu. Zkoušky každý den, přednášky s úspěšnými Romy, mimochodem velice zajímavé, koncerty plné energie a výlet s dětmi, to vše mne velice obohatilo. Jsem ráda, že jsem mohla přispět k formování a navedení talentovaných dětí na správnou cestu s šancí na lepší život.“

Hlavní součástí koncertního programu byla současná romská tvorba, krásné písně, které pro děti složil Desiderius Dužda, jeden z nejvýznamnějších současných romských skladatelů, v aranžích Martina Hyblera.

Ida Kelarová o účasti filhamoniků říká: „Spolupráce s Českou filharmonií je obrovským darem, kterého si velmi vážíme. Respektujeme otevření tohoto světa pro naše děti, ale o to větší zodpovědnost cítíme, abychom společně s dětmi byli připraveni na tyto životní zkoušky a výzvy.“

Se sborem Čhavorenge vystoupily i místní neromské děti (Foto: © Jakub Plíhal, archiv MIRET, z. s.)

Koncerty byly mimořádnou událostí i díky účasti neromského sboru vedeného Kateřinou Müllerovou. Romské a neromské děti spolu několik dní zkoušely. Neromský sbor se pak přidal k Čhavorenge během koncertů a všichni společně zpívali několik písní, krom jiných krásné romské čardáše. Jedna z účastnic, Tereza Pípová, své zážitky z projektu Romano drom popsala takto:

Romano drom mi dal do života hrozně moc. Každý člověk, ať už to přizná, nebo ne, má předsudky, aniž by poznal, jaký člověk opravdu je. Také jsem měla předsudky. Romy jsem házela do jedné skupiny. Neuvědomovala jsem si ale, že né každý Rom je špatný. Když jsem se přihlásila, měla jsem strach, ale ten hned při první zkoušce opadl a já věděla, že jsem udělala dobře a že až to vše skončí, budou mi všichni hrozně chybět. A taky že ano. Jsem s pár lidmi z Čhavorenge v kontaktu a za to jsem moc ráda.“

Koncerty se uskutečnily ve třech městech na Šluknovsku, a to 9. 8. v Novém Boru, 10. 8. v Rumburku a 11. 8. v zámeckých zahradách v Děčíně. Na koncertech spolu s Idou Kelarovou, jejím uměleckým týmem, členy České filharmonie a sborem Čhavorenge vystoupily nejen místní neromské děti, ale také další vynikající romští umělci.

Foto: © Jakub Plíhal, archiv MIRET, z. s.

Podmanivou atmosféru koncertů si užil každý, kdo se přišel zaposlouchat do krásných romských písní (Foto: © Jakub Plíhal, archiv MIRET, z. s.)

Jana Svačinková, jejíž dcera se projektu účastnila spolu s neromským sborem, napsala: „Jeli jsme se podívat na koncert v Děčíně, který byl úžasný, byli jsme nadšeni z té energie! Spojení Romů a Neromů byl skvělý nápad; je potřeba bořit hranice, tím více v této době a zde na severu Čech. Jsem šťastná, že má dcera dostala šanci se tohoto projektu zúčastnit.“

V publiku i na jevišti se promísili Romové a Neromové. Vznikl tak prostor pro přátelské setkávání Romů a Neromů, což alespoň svou troškou přispělo k boření předsudků a snižování rasismu a xenofobie v této konkrétní oblasti, kde jsou vztahy mezi Romy a Neromy mnohdy hodně napjaté.

Ida Kelarová k celému projektu dodává: „Usilujeme i o to, aby tyto děti, jako členové pěveckého sboru Čhavorenge, byly vzory dalším mladým Romům, aby společně měnily tento svět, protože každý krok je velkým krokem, obzvlášť v této tíživé a nelehké životní situaci, kdy se setkávají s nepochopením, nepřijetím a diskriminací v této společnosti. Každý, kdo s námi ze srdce a s procítěním každé noty našich písní zpívá, najde velkou lásku sám v sobě.“

Foto: © Jakub Plíhal, archiv MIRET, z. s.

Foto: © Jakub Plíhal, archiv MIRET, z. s.

Další výstupy projektu Romano drom:

 

Organizátor projektu:

Partneři:

 ETP-Slovensko    US_Emb_logo_70mm_COL